Květen 2010

Pro MisCheY

16. května 2010 v 13:50 Má tvorba .. :))
f
Takovouhlehlavu jsem viděla v jednom klipu a zdál ose mi to i zajímavé :) Tak tu mášš :D

Kapitola 10

15. května 2010 v 21:02 | Anetisko |  Trestný čin
Dny plynou rychlým tempem a den co den si je Fabián s Marianou blíž.
,,Sedněte si." Řekne Fabián hlubokým hlasem, pokládá papíry na svůj kantorský stůl a sedá si na židli. Voní jako čokoláda, ale zároveň svěže. Má na sobě temně černou košili, kterou drží při sobě pár sepnutých knoflíků. Vlasy mu drze spadají do obličeje a on se je nevinně snaží sem tam odfouknout.
Mariana se na něho zasněně dívá, při čemž si nevědomky pohrává s pramínkem vlasů. Ona má na sobě zelené triko s větším výstřihem a voní jako jaro.
,,Tak o čem jste psali svou slohovou práci?" ptá se Fabián třídy. Zvedne se pár rukou, které se dožadují pozornosti.
Fabián ale vzešle tázavý výraz k Marianě. Jeho černě orámovanýma, modrýma očima vyzve Marianu k tabuli.
Mariana se potměšile usměje a jde k tabuli. Podlamují se jí kolena. Když v tom se k tabuli přihání Adriana ve značně přehnané bílé minisukni, s krátkým tričkem, které končilo nad jejím pupíkem, kde trůnil blyštící se piercing.
Její blonďaté vlasy jí přepadaly přes rameno, ona je pohrdavě odhodila zpět na záda. ,,Jak to, že čte Mariana?? Já chci číst!"
,,Adriano, to by stačilo. Jdi si sednout."
,,Pane učiteli, vy jí nadržujete!" okřikne se Adriana. Mariana jí pošle jedovatý pohled a zapškle prohlásí : ,,Víš ty co, ty kedlubno? Ty se nemůžeš smířit s tím, že někde nejsi první? To si zvykej, protože v tom tvém modelingu jednoho dne zestárneš a nebude o tebe mít zájem NIKDO!"
,,Říkáš, že o tebe má Fabián zájem?!" Křičí Adriana.
,,Ne, to v žádném případě neříkám, ty pako! Říkám, že …. S tebou to nemá cenu, jsi sice krásná, až z toho jde hrůza, ale jsi blbá!"
,,Tak to by stačilo. Mariano, jdi si sednout, Adriano, tak nám tedy přečti to své úžasné dílo, které nemůže čekat na svůj osudový okamžik!!" Řekne Fabián podrážděně. Když si Mariana sedá na své místo s pocitem, že jí už nikdo nemá rád a všichni jsou proti ní, uhodí jí do zad papírek.
Mariana čte. "Horský po tobě celou dobu kouká. Neříkej Adrianě, že jsem ti to řekla. Andrea." Mariana se usměje a pohlédne směrem k lavici, kde Andrea sedí. Ta se na ni jen usměje a pak pohodí pohled po Fabiánovi. Když se na něho Mariana podívá, on rychle škubne hlavou, podloží si ji rukou a vybídne Adrianu ke čtení.


Hodnoccené mého blogu od Bety

15. května 2010 v 10:09
Údaje:
1) Jméno: Anetisko
3) Blog je o: pocitech, básničky, komix, povídky, obrázky....
4) Jak dlouho blog má: 3 měsíce

1. První dojem:
První dojem super. Akorát ty barvy by mohly trochu splívat. Ale jinak super.
Známka: 1

2.Články:
Články jsou bezva. Jen se mi tam moc nelíbí ty 2-3 tečky mizi větama, to je zvláštní.
Známka: 1-

3. Menu
Přehledné. Orientuju se v něm. Jen ten nadpis mÉnů a PagEe, to je divné.
Známka: 1-

4. Aktivita (přidávání článků, starání se o SB...)
Většinou pidáváš i několik článků denně, což je super. Ale máš SB? Já je nikde nenašla. Ale to je tvá volba.
Známka: 1

Známka dohromady: 1

Moje rady: Nedělej více teček mezi větama a nepiš u prostřed slova velké písmeno. Nedá se to pak přečíst.



Kapitola 9 - oběd

14. května 2010 v 23:35 Trestný čin
Mariana si odkašle. ,,Tak.. Já půjdu ..Na obědy" ,,Oni ještě dávaj?" ,,Um.. Jo .. Doufám." ,,Tak to budeme dva poslední, všichni už zdrhli domů."

Fabián se krčí u okénka, kde se vydávají obědy. Mariana za ním.
,,Tak tady to máte, pane Horský" říká mladá kuchařka s ďábelským úsměvem.
Teda tady na něho mají snad všichni zálusk, mumlá si pro sebe Mariana.

Fabián si sedne ke stolu a Mariana váhá.
,,Pojď sem, stejně tu nikdo není."
Mariana se usměje a sedne si k němu. Dlouze se na sebe podívají.
,,Fabiáne Horský, musím s vámi nutně mluvit!!"
- Vyruší je z jídla ředitelka školy.
,,Ano.. Počkejte, jen dojím .." ,,NE, TOHLE MUSÍ BÝT VYŘEŠENO HNED!!"
.
.
,,
,,Jsem ráda, že máte kamarádský vztah se studenty.. Ale není toto příliš?"
,,Co ? Vždyť s ní jenom jím .." ,, ,No dobře!"..
.

.
,,Jsem zpět." Oznamuje Fabián, přičemž si zasedá ke stolu a mlsně vzhlíží na jídlo. Mariana si jen povzdechne a položí vidličku do talíře.
,,Já jdu, tak nashledanou"
,,Vždyť jsi nesnědla ani půlku."
,,Nemám hlad. Nashle .."
Fabián nechává Marianu s těžkým srdcem odejít. Něco mu tu nehraje, ale neví co.

,,Máš zítra něco do školy?" .. Tímto vítá Marianu její máma doma.
,,Ne.." Odpovídá Mariana nevlídným tónem a vší vahou padá na svou postel.
O čem bude psát slohovou práci? O zakázaném zamilování se. Ne. O Lvím Králi.Ne - to by bylo moc okaté . Tak co třeba o ..

Kapitola 8 - Hakuna Matata .. [Trochu ujetej díl)

14. května 2010 v 21:57 Trestný čin
Po skončení první hodiny- Českého jazyka, přijde Adriana k Fabiánovi.
,,Pane učiteli ..
Měli jsme nějaký úkol?" Při tom si dá svůdně prst na ústa.
Fabián zdvihne jedno obočí, Adrianu obejde obloukem a řekne : ,,Adriano, zmiňoval jsem to před tabulí nejmíň 8x. Domácí úkol dnes nebude. Zítra je sloh, jen si můžete promyslet, o čem budete psát svou práci. Ale to je až zítra!"
,,Pardon .." Ulekne se Adriana a sedne si na lavici Mariany. S udiveným výrazem pozoruje Fabiána, jak mizí za dveřmi.

Mariana na ní znechuceně pohledí. A pak si všimne, že Adrianě pozvolna leze nechtěná diskrétní partie z její zadní strany kalhot.
Zahyhňá se a při tom si představuje, jak se Adrianě děje různá série trapasů. Ze jejího snění ji vytrhne Adrianin prudký tón.
,,Co si to tu píšeš?!" .. Než se Mariana stačila vzpamatovat, Adriana držela její blok, do kterého si Mariana psala své básně. Naneštěstí tam jako poslední báseň byla báseň o Fabiánovi.
Adriana četla nahlas : "Tvé černé vlasy, do tváře ti spadají, moje myšlenky drze napadají, tvé modré oči barvy azurové, vzbudili mé chtíče .." A z Adrianina čtení ji vytrhne hlas Fabiána.
,,Co to je?" Ptá se mile. ,,T-to je moje báseň pro vás!" Mariana se chytí za čelo.
,,Vážně? Proč je to v Mariany sešitu?" Fabián vyšle tázavý výraz k Marianě, který šikovně skrývá pocit lichotky.
Mariana byla červená jako rak a Fab si toho všiml, a tak už o tom dále nemluvil. To od něho bylo velmi ohleduplné, myslela si pro sebe Mariana.
Po škole se stavila v jeho kabinetě.
Ťuk ťuk. ,,Dále??" Ptá se Fabián svým hlubokým.., hlubokým hlasem, který zanechává v srdci pocit jemného chvění.
Mariana vleze do kabinetu. Fabián sedí na židli, nohy na stole a v ruce miňonku.Jakmile Marianu vidí, nabídne jí taky jednu.
,,Né,.. to je dobré .. Já jen.. Tu básničku jsem psala..Já.."
,,Já vím, mě to bylo hned jasné.."
,,Ale ..To nebylo o vás.." Fabián na Marianu smutně koukne. Pak si vezme další sušenku .
,,To je dobře." Řekne,
i když mu to rve jeho srdce, které se z nepochopitelného důvodu tak rychle rozpumpovalo.
,,Omlouvám se, bylo to nevhodné.." řekne Mariana na konec.
,,Ále..Hakuna Matáta.." řekl Fabián a krátce na to se hlasitě zasmál.
Mariana se rozzářila. Pak se zasmála, pak trochu udiveně : ,,,Hakuna Matáta?"
Fabián její hru pochopil. ,,Znamená -netrap se-.Když se svět otočí k tobě zády, to ty se otočíš zády ke světu!" Mariana se šíleně zasměje a prohlásí: ,,Takhle jsme se to neučili!" Fabián se taky zasměje a odpoví s mrkacím okem: ,,Tak to asi potřebuješ nového učitele!" Mariana se opět zasměje a řekne,,Zbožňuju to.. I když se za to stydím." ,,To je dobře. Já teď také riskoval, že budu za učitele magůrka" řekl opět Fabián s úsměvem od ucha k uchu.

Kapitola 7 - Zase ta Adriana

14. května 2010 v 21:16 Trestný čin
Druhý den ráno šla Mariana do školy o hodně veselejší.
Stála doma před zrcadlem a dívala se na svůj odraz, její rty se lehounce zdvihaly.
Vlasy si vyčesala nahoru do culíku, jako vždy, a vyrazila do školy.

Před školou postával Fabián.
,,Dobrý den" pozdravila ho slušně Mariana. ,,Ahoj," řekl s úsměvem Fabián.
,,Dnes máme Český jazyk?" ptá se Mariana s úsměvem.
,,Ano.. Máme" řekl opět Fabián. ,,Jinak bych tu teď nebyl" dodal se smíchem.
Mariana se začervená.
,,Pojď dovnitř." Vybídne Marianu Fabián. Mariana poslušně vcupitá do školy.
.
.
,,Vidíte jak si u něho šplhá? Kráva jedna!!" Ozve se od školní zídky.
,,Jo.. Ale takovej krasavec.. By si s ní nikdy nic nezačal.. Vždyť je
to i trestný, ne?"
,,Doufejme v to, pokusím se ho sbalit já a to že je to trestný to je mi jedno, takovej fešák jako je on .. mm"
.
.
,,Dobrý den, možná už jste mě viděli,.." říká Fabián o hodinu s významným pohledem k Marianě, ,,možná ještě ne.." dokončuje větu s pohledem na zem.
,,Jmenuji se Fabián Horský a jsem váš nový učitel Českého jazyka."
Ze zadních lavic se ozve smích, ale vzápětí i věta ,,Z nich si nic nedělejte, pančiteli, jsou to nadutý husy!" ,,No dovol,Adriano, sama jsi říkala, že jsme fajn!"
,,No,tak to by stačilo.. Každý se mi představí a řekne mi, jaký má vztah k Českému jazyku.
,,Jmenuji se Adriana Nováková a Český jazyk úplně miluji!!" ,,,Já bych si tě vyvolal, pro příště, zvedej ruku dřív, než začneš mluvit."
,,Pardon, pane učiteli, ale vy jste tak šarmantní, až se mi z toho opozdil reflex zvedání ruky!"
,,To by stačilo. Jak se jmenuješ ty?"
,,No.. Já jsem.. Já .. Helena.. Hanušková .. A..Český jazyk.. Mám celkem ráda.Měla jsem z něho minulý rok 2." ,,Dobře. Co jsi z něho měla ty, Adriano?" ,,Já? 1!!"
,,Aha …" Mariana, která sedí naproti Fabianovi zachytí jeho pohled svým pohledem a na prstech ukáže 4.Fabián se lehce pousměje a kývne hlavou.

Will omalovanka

14. května 2010 v 12:19 Má tvorba .. :))

will
Byla jsem líná to kolo vybarvovat :D:D

Omalovánka Irmy z W.i.t.c.h .. :DDD

14. května 2010 v 12:15 Má tvorba .. :))

irmik
Jako malá jsem dycky děsně toužila vybarvovat tyhle obrázky.. ale vůbec mi to nešlo (v malování hehe.. tak to se nedivim, že) no a tak jsem se rozhodla splnit si svůj dětskej sen :)
jsem s tím spokojená


Kapitola 6. - miňonky ..

12. května 2010 v 20:50 Trestný čin
Fabián po Marinině útěku chvíli vstřebává situaci. Pak vstane a stoupne si k oknu.
Vzhlíží k paprskům slunce, které ozařují jeho obličej.
Prohrábne si vlasy, které pak drze naskáčou do jeho obličeje, on jeden pramínek odfoukne a protáhne se.
Hlavou se mu honí milion myšlenek, ale ani jedna není bez Mariany.
Co ji ty dívky dělají? A proč jí tak ubližují?
Co je na ní tak špatného? Vždyť je tak milá .. Pak se proud jeho myšlenek zastaví, on potřese hlavou, jako kdyby tím dokázal smazat to, na co právě myslel.
Začne přerovnávat papíry a hledá spisy o Marianě.
Opět potřese hlavou a zapne konev na kafe. Vytáhne z batohu knihu a začne číst.

Asi hodinu potom uslyší školní zvonek a tak sejde schody a otevře. Je překvapený .
,,Dobrý den .. Já .. Já jsem si tady zapomněla kabelku .."
Říká dívka s dlouhými vlasy, které vypadaly, jako kdyby je chtěla zkrotit zavázáním do culíku, ale ony neposlechly.
Koutky Fabiánových úst se pomalu zdvihají a vytvoří v tváři jemné ďolíčky.
Ta dívka byla Mariana.
,,Mám ti pro ni dojít?"
,,Né, to je dobré .. Já si pro ni dojdu.."
Říká Mariana s úsměvem a se srdcem v krku prochází kolem Fabiána. On tak krásně voní…
,,Nechceš mi to doříct?" ptá se Fabián Mariany, když vidí, že se vrací s kabelkou.
,,Vlastně ono mě to ani tolik netrápí."
,,No, nevypadalo to tak."
,,Chtěla bych se omluvit za to, že jsem tak rychle utekla .."
,,To je v pohodě, sice jsem to chvíli potřeboval vstřebávat, ale teď je mi všechno jasný .."
,,Co?"
,,Že ty holky od vás ze třídy asi nebudou zrovna svatoušci."
,,To nejsou.. Tak já jdu. Nashle."
,,Počkej .. Nechceš si jenom … Popovídat?"
Mariana se na Fabiana udiveně podívá a červená.
,,No.."
,,Mám tu miňonky, a plný batoh, můžeme si dát.."Zasměje se Fabián .
,,Dobře, miňonky miluji!"
,,Já taky!" Usměje se Fabián a společně jdou k jeho kabinetu.

,,Jak jsi na tom vlastně ty s češtinou?" Ptá se fabián Mariany a rozbaluje balení sušenek, při tom sedí na židli a má nohy na stole.
,,No..Já..Eh.." Vymáčkne ze sebe Mariana..,,Vlastně tak nějak středně." Dodá po tom.
Fabián jí nabídne miňonku, kterou drží v ruce. Mariana do ní jen kousne, Fabián dojí ten zbytek. Oba si v tu chvíli pomyslí "No nazdar...", ale dají najevo jen smích.

Od Tomáška :)

12. května 2010 v 20:22
Moc se ti povedl :)) Udělal mi velkou radost :)

Kapitola 5. - Prosluněný úsměv

12. května 2010 v 18:06 Trestný čin
Mariana se na Fabiana ulekaně podívá a vytrhne se mu a utíká pryč.
Vyběhne ven ze školy.
Její dech se zrychluje a je čím dál unavenější. Zastaví se u zdi, aby se vydýchala. Bylo pěkně trapné, co udělala, říká si pro sebe a při tom se rozhlíží po okolí.
Už neprší, ale svítí slunce, jeho paprsky prosvítají skrz mraky, které se drze nastrkovaly přímo před jeho zář.
Mariana se zamyslí a pak se rychle rozeběhne. Běží po silnici. Pocit, který při tom prožívá jí uklidňuje. S rozzářeným obličejem se rozhlíží znovu po okolí. Obraz, který vidí skáče nahoru a dolů a jí to připadá vtipné. Zastaví se, aby se vydýchala a sedne si na obrubník a pořád se usmívá. Pak se podívá na paprsky, které dopadají na listy stromů.Znovu se rozeběhne.
Rychlím tempem střídá nohy, levou, pravou, pěkně v rytmu běhu.
Nevnímá kapky potu, které ji orosily čelo. Nevnímá pohledy ostatních lidí. Běží přímo ke kamenné stezce, před kterou se opět zastaví, aby se vydýchala.
Pak se rozeběhne přímo po kamenné stezce. Vyhýbá se velkým kamenům a při tom má obrovský pocit naplnění. Něco uvnitř v ní jí říká, aby se usmívala.
Na vrcholu stezky se opět zastaví a pohlédne dolů na město.
Zasměje se a opět běží domů.
,,Ahoj, proč jdeš tak pozdě?"
,,Ahoj mami.. Byla jsem se ještě projít…S kamarádkami."
,,Tak to je dobře. Nemáš něco na zítra?"
,,Ne, zatím ne."
,,Teda, ty dneska celá záříš! Co kdyby sis rovnou uklidila pokoj??"
,,S radostí, mami !" Řekne Mariana s úsměvem a dá se do úklidu.
Když je vše uklizeno, Mariana běží k lednici. Tam se zamyslí, otočí se a jde do sklepa pro ovoce a vymačká si jeho šťávu do sklenice, kterou do sebe naráz kopne.
,,Jdu se ještě projít, mami!"
,,Dobře, ale vrať se brzo, ještě mi musíš pomoct s večeří."
,,Ano, neboj!!" Řekne Mariana a už mizí v dáli, musí si ještě něco zařídit…

První fotka

12. května 2010 v 11:01 | Anetisko |  Fotky by me :)
juj

Fabián

11. května 2010 v 20:58 Má tvorba .. :))
Učitel Českého jazyka z Trestného činu :))))

Fabian

Předlohou pro tvar obličeje mi byl J. Gyllenhaal

Kapitola 4 - Bolestivá věc

11. května 2010 v 15:29 Trestný čin
,,Dnešním dnem začíná jedna z nejdůležitějších cest vašeho života. Rozhodujete se, pro jaké povolání se rozhodnete, čemu se budete věnovat...."
Slova třídní učitelky se jakoby se  Marianině hlavě rozplývaly.. V hlavě jí pořád znělo ,,JSI TLUSTÁ, MARIANO!" Slova, která v sobě nemají ani kousek pravdy. Nebo ano?
Mariana hledí z okna a učitelka pořád něco říká, i když pro Marianu je to nepodstatné. Co je vlastně podstatné ?
Najednou Marianu z proudu myšlenek opět něco vytrhne. Je to jejich třídní učitelka.
,,Mariano, co jsi dělala o prázdniny ty?" ,,Seděla a žrala," ozvalo se ze zadních lavic.
Učitelka pohledne pobaveně na Marianu. ,,Vážně?" Mariana se zamračí. To ji ještě tak scházelo.
Celistvou kudlu do zad ji však zarazí až věta : ,,No, možná bys to s tím jídlem neměla přehánět." Od její třídní učitelky. Mariana se rozbrečí, schoulí se na lavici.
,,Copak je?"Ptá se učitelka udiveně a prohrábne si své dlouhatánské červené vlasy.
,,NIC!!!!" ,, Mm. Dobře .. Co jsi dělal ty, Lukáši?" blablablablablabla....
Mariana čekala na zazvonění jako kdyby to bylo osvobození z té nejhustší záplavy těžkým kovem.
Jediná spása.
.
-
CRRrrr.

Všichni rychle utekli ze třídy. Mariana pomalu vstala a šla ke dveřím.Pak se otočila na učitelku.
,,M-můžu se na něco zeptat?"
,,Ovšem."
,,On je tu nový učitel?"
,,Jo, no, ano, Fabián Horský. "
,,Bude nás učit? "
,,Ano .. Na český jazyk, literaturu, sloh..Proč se ptáš??"
,,Že jsem ho zahlédla.. Děkuju, nashle!"
Mariana odběhne ze třídy. Fabián .. Fabián ...
Když už odchází, zahlédne ho v jeho kabinetě.
Zadívá se.
,Potřebuješ něco?" Ptá se jí Fabián, protože už si všiml, že nezvykle strnule stojí u dveří.
,,Vy nás budete mít na Český jazyk?"
,,Obávám se, že jo, pokud chodíš do 9. ..."
,,Ano, chodím ...Tak nashle!"
,,Počkej.." zastaví jí Fabián se smíchem. Mariana se celá rudá otočí..
,,Nechybí ti něco??"
,,Prosím?!"
Fabián se opět zasměje. ,,No nějaká Veselá Kráva, Kedlubna, Milka.. "
Mariana se zasměje. ,,Ne. Bylo to všechno .. "
,,Tak fajn ... " Fabiánův výraz i hlas torchu zvážní.
,,Slyšel jsem dobře? Byl to tvůj hlas?" ,,???" ,,Teď před hodinou .. Jsem z holčičích záchodů slyšel,....." Marianu orosí pot. ,,A slyšel jsem ještě jiný holky.... Co ste to tam dělaly??"
Mariana se pomalu rozbrečí.
,,Donutily mě říct, že jsem tlustá!! A pak po tom mě nechali .. a .. a pak .. mi třídní řekla abych to nepřeháněla s jídlem!!!" Fabián vykulí oči.
,,Sedni si sem a pověz mi to .."
Fab k ní přisunul židli a sedl si naproti Marianě.
,,J-já .. Ony mě nesnášejí!! " ,,Kdo?" ,,Ty královny z naší třídy!" ,,Královny?!" usměje se Fabián ale pak se hned zase zavážní.
,,Jednou .. Jednou už mi docela dost ublížily..... Řešilo se to a chvíli daly pokoj, ale teď to zase začalo..."
,,Co ti udělaly???? ..." Ptá se Fab a chytne plačící Marianu za ruku ..

Ozzy :)

11. května 2010 v 14:18 Má tvorba .. :))
:D
Staré asi půl roku :)


Kapitola 3 ,,Jsi tlustá, Mariano !!!!"

10. května 2010 v 17:30 Trestný čin
,,Co tady děláš ?!?!" ozve se od Adriany, hlavní primadony.
,,J-já už odcházím ."
,,To bych ti radila...." říká Adriana a pohybem ruky naznačí ostatním holkám, aby předešly před ní.
,,Tak.. já bych odešla.."
,,Tak jdi, kdo ti v tom brání?!"
Dívky se rozestoupily po  Marianině cestě, takže neměla kudy odejít.
,,No.. "
,,Tak vypadní ne?!!! Ježiši ty si fakt nadutá!!!!!!!!"
Marianě se oči plní slzami.
,,Ty si fakt nějaká přidrzlá .. Co si o sobě vůbec myslíš?!" Adriana do Mariany strčí, ta padá na uvolněné dveře od jedné kabinky, dveře se rozlítnou a Mariana se praští o zeď do hlavy. Těsně nad WC se zastaví a zachytí se o držadlo.
Dívky se smějí a Mariana brečí.
,,Soráč, to sem nechtěla.." říká se smíchem Adryana a kopne Marianu blíže k WC.
,,Nechte toho, fakt, já bych odešla kdyby ste nestály u těch dveří!!! "
Říká Mariana a s koncem  věty zvýší hlas. Pak dodá: ,,Možná!"
Adriana ji chytí za bradu a táhne jí k zrdcadlu.
,,Coto děláš?! Pusť mě, ty hajzlino! " brání se Mariana, ale marně.
Adriana vytáhne Marianě tílko a chytne jí za tukový váček.
,,Vidíš ty strašný špeky?!?! Obézo !! Co doma dělá Mariana? Sedí žere a učí se ! Holky, LOL!"
,,Pusť mě!!!" brání se Mariana všemi sílami, ale opět marně.
,,Klídek, špekáně, ... " Adryana Chytne Marianu za vlasy.
,,A co je tohle jako?! Fuuj ... No to si děláš srandu ... Ona si ty vlasy nežehlí !!! "
,,Sakra nech mě!!!! " Mariana se Adrianě vytrhne a Adrianě zůstane v ruce chumel Marianiných vlasů.. ,,Ste vážně trapný !! Nechápu, co pořád proti mě máte! Když se vám nelíbím, dobře, to nevadí, na to jsem si zvykla, ale tohle...." Adriana opět chytí Marianu za špíček,
,,Vidíš ty špeky Mariano?! Vidíš ty špeky?!!?! Jsi tlustá, Mariano !!!!! Zopakuj to!!!"
Mariana mlčí a přes slzy v očích nic nevidí. ,,ZOPAKUJ TO, ŘEKNI, ŽE SI TLUSTÁ! ŘEKNI, SI TLUSTÁ, MARIANO! DĚLEJ!" Mariana popřád mlčí, protože si to o sobě nemyslí.. Nebo myslí?
,,Chytni se za ty špeky a řekni to!!" Mariana se drží za břicho a usedavě pláče.. Dostane pohlavek do hlavy. ,,jsi tlustá, adryano!!" ,,COŽE? NESLYŠELA JSEM TĚ!!!" Mariana si povzdychne .
,,JSI TLUSTÁ, MARIANO!!!!!!!!" zařve. ,,Holky... Tohle se mi vůbec nelíbí..." řekne jedna dívka z tlupy. ,,Drž hubu! A ne abys nás práskla!!!!"
Mariana seděla v koutě u topení, mezičímž dívky odcházely na hodinu. Pak se za ní otočila ta, co se jí zastávala a přisedla si k ní na bobek.
,,Vůbec nejsi tlustá. To Adryana by spíš měla shubnout. Já tě slyšela, poprvé jsi řekla, Jsi tlustá, adryano, žejo? Ona to asi taky slyšela. Neboj, já to takhle nenechám." Mariana se na dívku plačtivě podívá, pak se zvedá a kulhavým krokem se přibližuje k jejich učebně...

Takový nevinný andílek :D

10. května 2010 v 17:12 Má tvorba .. :))
kuk
ne , nezapoměla jsem dodělat obličej,..
není tam záměrně :)