Kapitola 11 - Dokonalost

17. května 2010 v 13:41 | Anetisko |  Trestný čin


Adriana začne číst. ,,Takže, moje slohová práce se jmenuje Dokonalost!"
Mariana obrátí oči v sloup, stejně jako Fabián.
,,Dokonalost - dokonalé může být cokoli, ale zároveň i nic!"
,,Adriano, jaký význam má ta věta?" ptá se Fabián nechápavě a zdvihá obočí.
,,No, přesně takový, jaký si vy myslíte." ,,Zajímavé, čti dál." ,,Dokonalá může být bytost, ale to záleží na okolí, jakýma očima se na ni dívá." Fabián se usmívá. Pak ho ale přejde úsměv.
,,Dokonalá jsem já. Na mne se každý dívá očima, kterýma by měl. A tak mou dokonalost prostě nepřehlédne. Mé krásné jemné blonďaté vlasy, mé půvabné chování, moji sladkou a svěží vůni. Mé dokonalé, hladké nohy. Mé štíhle břicho, mé ženské křivky. Moje bílé zuby, co září do tmy. Moji dokonalost vyrovnat se s faktem, že jsem dokonalá. Někdo tuto pravdu neunese a zhroutí se z toho. V naší škole jsou pouze dva dokonalí lidé.." Fabián se chytí za čelo. ,,Takže tvoje slohová práce je něco jako óda na tvou dokonalost?" ,,Přiznáváte, že jsem dokonalá?" Fabián mlčí a jen kroutí hlavou . Adriana se nadechne a začne číst dál.
,,Další, kdo je tu dokonalý, kromě mě, je samozřejmě .." ,,To stačí .. Já si to vyberu a přečtu ..
Po hodině jde opět Mariana za Fabiánem do kabinetu.
,,Pane učiteli … Já jsem vám zapomněla odevzdat sešit.."
,,Hoď to sem na stůl, Mary,"
Mariana hodí sešit. Když Fabián uslyší jeho dopad, hbitě si sešit vezme do rukou a prolistuje jej.
,,Tak dlouhá?" Udiví se.
,,No .. Vlastně.. Psala jsem tam to , co mně v tu chvíli napadlo, ale myslím, že to má hlavu i patu."
,,Ok, název Proudění .. To jako proudění tvých myšlenek?"
,,Asi tak nějak."
,,Dobře,.. Já si to přečtu." ,,Dobře, nashledanou." ,,Počkej, kam jdeš?" ,,Na hodinu."
,,Pojď sem." Mariana poslušně jde k Fabiánovi. Zastaví se těsně před ním a dívá se do jeho hlubokých očí.
On se usměje a pohladí ji po tváři. ,,Ty to zvládneš." ,,Co?" ,,Jsi lepší, než Adriana. Tak se jí nenech sežrat.A teď už můžeš jít." Mariana jde zmateně z kabinetu. Ještě teď cítí dotek jeho
ruky na tváři, červená se. Fabián , když Mariana odejde, zadívá se na svou ruku a usměje se.
Pak ruku jemně sevře v pěst a přiloží si ji ke hrudi. ,,Máš v sobě něco zvláštního, co si žádá o prosazení." Říká si pro sebe. Pak vezme do rukou její sešit a začne číst…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti mé designy??

Ano,moc
Ne,vůbec

Komentáře

1 MisCheY MisCheY | Web | 17. května 2010 v 14:46 | Reagovat

VšecKo neeej k svátku ! Xo* =o*

2 Awali Awali | Web | 17. května 2010 v 15:52 | Reagovat

v dalsej casti by mohla byt podrobne ta slohova co ? :)

3 MisCheY MisCheY | Web | 17. května 2010 v 18:19 | Reagovat

nemááš zač Xo*
jiná...řekla bych že je dobře že jsem jiná...páč kdybych měla bejt stejná jako ty naše pipky ve třídě, tak bych se asi musela dočista zbláznit xP

4 MisCheY MisCheY | Web | 17. května 2010 v 18:19 | Reagovat

joooOoo oo...a objevila jsem tvuj druhý blog =D
hezkej desing...na tom druhym xD

5 stamyska stamyska | Web | 18. května 2010 v 18:15 | Reagovat

krásný

6 Labanda © Labanda © | Web | 18. května 2010 v 21:01 | Reagovat

jéj peromin já se už na fabiho móóóc těšila ;-) ale nestíhala :-@

7 Labanda © Labanda © | Web | 18. května 2010 v 21:01 | Reagovat

normáně cítím dotek jeho ruky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama