Kapitola 13 - "Proč pláče?!"

18. května 2010 v 19:42 | Anetisko |  Trestný čin
,,Co se stalo, Mariano?" Ptá se opakovaně Fabián mlčící Mariany, která jen sedí v jeho kabinetě a hledí do země.
Zdá se to Fabiánovi, nebo je to s ní teď ještě horší?
Venku zahřmí.
,,Mariano .. No tak.. Prosím , co se stalo?" Fabián už je zoufalý. Ve škole už není skoro nikdo.
Pak si klekne před Marianu a zadívá se jí do očí.
,,Víš, proč jsem stál před vaší třídou?" ptá se. Mariana jen kýve hlavou, jakože neví.
,,Čekal jsem na tebe.Víš proč?" Mariana opět neví a popotáhne. Fabián jí podá kapesník.
,,Chtěl jsem si s tebou povídat." Mariana se na něho podívá a pak se vysmrká. Fabián se usměje a pohladí ji po ruce. Pak ji setře slzu ze tváře.
,,Ty jsi zamilovaná, Mariano?" Ptá se s úsměvem. V Marianě hrkne a ještě víc se rozbrečí a kýve, že není.
,,Ale no tak, za to se nemusíš stydět.Láska je krásná věc, ne?"
Mariana opět smrká a Fab se zasměje.
Pak ji něžně chytí za tvář . ,,Nebreč, nebo breč, ale řekni mi, co ti ty slzy způsobilo, abych se toho mohl zbavit."
,,Adriana."
,,Myslel jsem si to."
,,Tak proč se ptáte?!!!" Mariana reaguje poněkud podrážděně.
,,Miňonku?" ptá se přátelsky Fabián.
,,Ne!! Děláte to snad schválně? Všichni? A jste snad úplně slepí všichni?? Co sakra máte!!"
,,Mariano, takovou tě neznám."
,,Neznáte mě vůbec nijakou ježiši !! Nemůžete mě znát, jste tu jen chvíli !!"
Pak Mariana odběhne na záchody.
Fabián si stoupne před dveře holčičích WC a říká:
,,Mariano, můžu dovnitř?"
-žádná odpověď.
Fabián rozevře dveře. Mariana stojí u zrcadla a drží se za břicho. Je nakloněná k umyvadlu.
,,Co to děláš, Mariano?!"
-žádná odpověď.
Fabián se za ní rychle rozeběhne.
Mariana si umyje pusu.
Fabián ji pevně sevře v obětí a společně padají k topení, Fabián se ale zastaví o záda o zeď.
Pevně Marianu svírá svýma rukama a ona ho také obejme, usedavě mu pláče do hrudi.
Fab jí pohladí po hlavě. V tu chvíli venku znovu zahřmí.
,,Mariano, no tak, uklidni se!"
,,To nejde.. Ono to nejde!"

Když se Mariana uklidní, tak Fabiána pustí. Ten si ze své černé košile odklepe kapky slz.
,,Tak co se tedy stalo?..Nemáš možnost úniku.. Budeme tu dokud mi to neřekneš." Fabián se tváří vážně. Mariana si opět utře slzy, pak se nadechne a začne …
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Awali Awali | Web | 18. května 2010 v 19:52 | Reagovat

:(.. ved .. co keby si to pisala bez prestania? :D ale aky je k ni fabian milyy.. juuuj

2 mamutisko mamutisko | 18. května 2010 v 19:56 | Reagovat

Skvělej příběh, a ty otevřený konce sou vždycky tak napínavý, jak to bude pokračovat...

3 Tomáš Tomáš | Web | 18. května 2010 v 21:06 | Reagovat

Tak takhle krásné sny se mi nezdají. Škoda.

4 Labanda © Labanda © | Web | 18. května 2010 v 21:13 | Reagovat

[1]: souhlasím ;-) dostene zablog a bude písat celé hodiny ;-) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama