Červen 2012

Ztlumte to ticho.

21. června 2012 v 18:17 | Anetisko |  Mé básně
Stála jsem na kraji útesu, říkala jsem si, že tu tíhu nejspíše už nesnesu...

Mou kůži světlou kapky deště zkrápí... Kéž smyly by to, co mě tak trápí ...

Nademnou mraky, nejspíše se blíží bouře.. Nedokážu uvažovat rozumě, moudře..

Mé rty sami sobě šeptají, že po smutku hořce chutnají

Mé vlasy se mě ptají.. Kde je ten, kterého tak dobře znají?

Mé tělo na kamenech se svíjí... Kapky deště stékají po mé šíji

Těžké kamení vnitřnosti mi drásá ... Jedině jeho láska, je moje spása .....

Jak to chodí.

20. června 2012 v 20:59 | Anetisko |  Mé básně
Kamaráde, příteli,
proč mi ležíš v posteli?
Kamaráde, příteli,
Stovky očí na tebe hleděly..

Miláčku, lásko moje
Co je moje, to je tvoje?
Miláčku, lásko má,
lež je pravda nevěrná?

Mámo, maminko
Stačí jenom malinko
Mámo, mami,
už jsme zůstaly zase samy....

Přelud

20. června 2012 v 20:24 | Anetisko |  Má tvorba .. :))
Znáte ten pocit, kdy se ten, kdo vás miluje, změní v toho, kdo vás má "RÁD" .. ??




Normálnost

6. června 2012 v 14:58 | Anetisko |  Básničky na téma týdne
Kdo je normální
A kdo to pravidlo říká?
Kdo tvrdí co je morální,
který hlas ta slova hýká?

Co hledání pravdy, když normální již nejsme
Nikdo mezi námi, uháněni pravdou, hledáme cíl.
Kdo tvrdí, normální, že jsme?
Chceme být ostatní, jako ten a ten byl.

Tápeme hledáním, kopírujem senzace
Chceme získat "normální proporce"
Kdy ale přijde náš mozek na to,
že výjmečnost je nad zlato?

Kdo je normální
A kdo to pravidlo říká?
Kdo tvrdí co je morální,
který hlas ta slova hýká?