Vztahy

18. prosince 2013 v 19:13 | Anetisko |  Téma týdne..
Vztahy.
Už od narození se člověk učí jistým druhům vztahů. S rodiči, s rodinou, postupně s vrstevníky.
Když dojde na otázku lásky a vztahů, jsem poměrně skeptická, obzvláště jde o vztahy mezi teenagery.
Bývala jsem taky taková. Posedlá slovem miluji Tě, závislá na okamžicích, kdy mi byla projevována láska, pošetilého "vztahování" na facebooku, a, ach ano, ty fotky s názvem ,,Miluji Tě, miláčku, bez Tebe bych nežila.."
Kecy.
Dnes už vím, že mít "plnou hubu keců" je úplně něco jiného než mít srdce plné lásky. Nemusíte totiž svůj protějšek zahrnovat pusinkovýma fotkama s popiskem pro lásinku, aby jste měli vztah.
Vztah, jako důvěra. Vztah jako opora. Víme, že je milenecká láska (ta teenagerská) a láska manželská. Jsou to vztahy v úplně jiných sférách. Můžou ale teenageři prožít lásku manželskou? Jistě. Proč ne. Je to ovšem poněkud rozporuplné. Mladí mají přeci podléhat hormonům, mají lítat v bouřích vášní a zmítat se v emocionálních krustách. Je trochu na pováženou mít tedy například v 17ti letech vztah jako lidé, co už spolu několik let žijí a mají vztah spíše přátelský, nebo je to naopak úctyhodné?
Vztah se pokaždé zakládá na nároku. Co kdo očekává. Asi bude logické, že náctiletý má jiné požadavky od vztahu, než padesátník.
Ale co když ne?
Zastávám si názor, že nejdůležitější je zachovávat si vztahy v rodině. I když se to v mém případě může zdát úsměvné, hýčkejte si vztahy v rodinách, to je asi moje "rada" na závěr.
Hýčkejte si doma dobrou náladu, dobré rozpoložení a zázemí. Nevyvolávejte zbytečné konflikty. Utuží to vztahy, to za prvé a za druhé - až se něco posere jinde, doma bude vždycky nejlíp !
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 11. února 2015 v 19:46 | Reagovat

Některé věci se asi přeskočit nedají a vážný vztah v sedmnácti je opravdu vzácný - a asi v případě, že mladý není mladý, ale staromladý.
Některé věci se přeskočit nedají a měly by se prožít jedna po druhé - první zamilování, první zklamání, první rozchod... a blbnutí, když je člověku šestnáct, sedmnáct nebo dvacet, je přijatelné, oproti blbnutí, když je člověku padesát.
Tím nechci říct, že člověk v padesáti musí umřít nudou, jen by měl blbnout trochu jinak než v sedmnácti... :-)

2 podivnyptak podivnyptak | Web | 26. června 2015 v 17:21 | Reagovat

Ahoj Anetisko,
moc Ti děkuji za Tvá slova u mého článku, za projevenou podporu, která mi hodně pomáhá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama